Nejnovějším filmovým projektem našeho producentského centra je v současné době historický velkofilm Bathory připravovaný podle scénáře a v režii Juraje Jakubiska.

Předlohou tohoto filmu je skutečný osud šlechtičny Alžběty z rodu Bathory. Její příběh se odehrává na přelomu 16.-17. století, kdy vrcholily snahy Habsburků o mocenskou hegemonii ve střední Evropě. Je to doba bojů a vzájemného soupeření velkých mocností hlavně Turecka a Rakouska.

Na produkci se budou podílet koproducenti z mnoha zemí, jako jsou Velká Británie (Lunar Films Ltd., Film & Music Entertainment Ltd), Maďarsko (Eurofilm Studio KFT), Česká Republika (Jakubisko Film s.r.o.), Slovenská Republika (Jakubisko Film, Slovakia s.r.o.)

Ve filmu budou hrát mezinárodně uznávané filmové hvězdy. Pro natáčení na Slovensku jsou vybrané tyto lokace: Pribylina, Čachtice, Košice, Kolárovice, Bytča, Bratislava. Vybrané lokace na Moravě a v Čechách jsou: Buchlov, Lednice, Pernštejn, Sovinec, V. Losiny, Častolovice, Doudleby, Pardubice, Telč, J. Hradec, Zvíkov, Točník, Křivoklát, Řepora.

17. prosince 2005 začne zimní natáčení ve skanzenu v Pribylině na Slovensku.

Počátek hlavního filmování je plánován na leden 2006 a jeho ukončení v červnu 2006. Točit se bude v anglickém jazyce, dabingové verze budou v řeči koprodukčních partnerů. Finanční náklady na výrobu filmu se pohybují okolo 10 mil. EUR.

Filmový projekt Bathory získal finanční podporu z Eurimages, což je fond Rady Europy zaměřený na finanční podporu koprodukce evropských filmů.

V neposlední řadě je důležité připomenout, že Juraj Jakubisko - autor scénáře i režisér v jedné osobě, patří mezi nejvýznamnější "československé" režiséry. Svědčí o tom i titul "Nejlepší slovenský režisér 20. století" od filmových novinářů a kritiků, který obdržel v roce 2000. Mezinárodní tisk a kritika ho všeobecně považuje za "Felliniho východní Evropy". Je držitelem celé řady významných filmových cen.

Projekt Bathory je jeho patnáctým celovečerním filmem.

Můj filmový scénář sleduje osudy neobyčejné ženy, která vlastnila majetek větší než samotný král a která čelila mužským bojům o moc v dobách, kdy svět nebyl na silné a statečné ženy připraven. Děj se odehrává na přelomu 16. a 17. století, kdy se formovala současná podoba Evropy a kdy malé státy v jejím středu hrály svou významnou historickou roli.

Alžběta Bathory (1560 - 1614), hlavní hrdinka mého příběhu, neblaze proslula jako největší a nejkrvavější vražednice všech dob. Její činy tak, jak je popisuje populární literatura a řada umělců, zastínily v Guinnessově knize rekordů i novodobé masové vrahy a zrůdné diktátory. Kauza Bathory je jedním z nejzáhadnějších a zároveň nejkontroverznějších případů v dějinách lidstva a jako taková nabízí velmi atraktivní a nosné téma pro filmový projekt evropského charakteru.

Scénář filmu ale nesleduje pouze celoživotní osudy Alžběty Bathory. Neoddělitelnou součástí příběhu jsou také zásadní proměny Evropy na přelomu 16. a 17. století. Na straně jedné se před námi otevírá krutá doba plná moru, náboženských soudů, krutosti a trestů na konci středověku, na straně druhé však objevujeme začátek renesance.

Potenciál této látky jsem objevil již na počátku 90. let. V té době také začala má pozoruhodná cesta za poznáním skutečného příběhu grófky Bathory, jejího chrabrého manžela Nádašdyho, lstivého zemana Thurzy i řady dalších historických postav, které roztočily kolem této neobyčejné ženy smrtící kolo událostí. Scénář, na jehož základě film vzniká, je výsledkem mého dlouholetého sběru historických fakt, diskusí s renomovanými evropskými historiky i jemných hrátek s životodárnou fikcí, kterou jsem organicky zasadil do bílých míst v temné minulosti.

Hned od počátku mi bylo jasné, že se setkávám s rozporuplnou historickou postavou, v jejímž životě je řada hluchých míst a nejasností. Ani po čtyři sta letech se nenašel žádný historický doklad, který by odhalil skutečný běh věcí a který by oddělil skutečnost od fikce. S jistotou víme jen málo - například to, že grófka Bathory nebyla nikdy usvědčena a řádně odsouzena. Celou řadu dohadů a výkladů lze shrnout do dvou protichůdných hypotéz. Jedna jí přiznává vinu za krvavé zločiny a přisuzuje pověst nejmasovější vražedkyně (viz např. román Čachtická paní J. Nižňanského), zatímco druhá - méně zmiňovaná - shledává v její osobě spíše dobovou oběť politicko mocenských intrik.

Přestože si Alžběta Bathory drží s 560 vraždami prvenství v knize rekordů jako největší vražedkyně všech dob a přestože jí v tom řada historiků, spisovatelů, básníků i dramatiků dává za pravdu, rozhodl jsem se vydat druhou z naznačených cest a očistit jméno této neobyčejně půvabné a statečné renesanční dámy, která se nesmazatelně zapsala do historie. Chtě nechtě ji zbavím onoho skvělého prvního místa a možná se dokonce sám stanu zločincem, když hájím ženu, která ze svých obětí údajně zuby vytrhávalo maso a koupala se v krvi panen. Podle mého soudu byla krutá pověst o hraběnce Bathory vytvořena uměle a můj film se toho stane neklamným důkazem.

Ani v mém příběhu však divák nebude ochuzen o krvavou a krutou podívanou. Uhersko konce 16. století bylo stále pod nadvládou středověku, zmítalo se v náboženských válkách i majetnicko - mocenských sporech a to, co my dnes považujeme za surové a bestiální, bylo za časů Alžběty Bathory každodenní realitou, nad kterou se nikdo nepozastavoval. Lidský život měl pramalou cenu a vražda poddaného nebyla v rozporu se zákonem. Divák se tak může "těšit" na válečné vřavy náboženských bojů, podlé intriky i kruté chování uherské šlechty.

Mou hlavní motivací, proč chci tento film natočit, nicméně není ani tak rozporuplnost legendy o Alžbětě Bathory, jako spíše snaha ozřejmit některé temné a nepopsané stránky historie vzniku několika dnešních evropských států. Velké Uhersko se v době života grófky Bathory (1560 - 1614) rozprostíralo od Českého království, přes Moravu, část Polska, Rakouska a Sedmihradska až ke Středozemnímu moři. Bylo to velké území, které osídlovalo mnoho národů, jejichž společnou řečí byla latina. Tento útvar v mnohém připomínal dnešní Evropskou unii. Právě neznámá heroická historie těchto států, které se staly baštou křesťanství před tureckým vpádem do Evropy, je impulsem pro to, abych blíže objasnil a přiblížil dnešnímu divákovi tuto zapomenutou etapu dějin.

V kulturním spojení přes malířství a hudbu se Uhersko spojovalo se středověkými umělci, jako byli Caravaggio nebo tvůrce první opery na světě Monteverdi. Protože se tyto postavy objevují i v mém příběhu, bude filmové dílo ovlivněno jejich tvorbou. Už ve scénáři je proto počítáno s kompozicí, barevností a tonalitou Caravaggiových obrazů stejně tak jako s inspirací malířů Bosche a Breugela.